Pochopení autofagie a jejích přínosů
Slovo „autofagie“ pochází z řečtiny a překládá se jako „sebe-pojídání“. Autofagie je katabolický proces, který rozkládá a recykluje buněčné komponenty, což pomáhá vytvářet nové buňky. Tento mechanismus samoregulace, známý také jako homeostáza, hraje zásadní roli při udržování zdravé rovnováhy v těle.
Během autofagie je cytoplazma – želatinová látka mimo jádro buňky – a malé struktury zvané organely odstraněny z buňky a recyklovány. Tento proces je nezbytný pro odstranění buněk, které již nefungují správně. Narušení autofagie je spojeno s několika nemocemi, zejména neurodegenerativními poruchami, jako je Parkinsonova choroba.
Vysvětlení procesu autofagie
Autofagie je spuštěna, když buňka nemá dostatek živin. Proces se skládá ze čtyř fází:
1. Sekvestrace
Dvojmembránová struktura zvaná fagofor obklopuje a uzavírá cytoplazmu a organely. Fagofor se pak transformuje v organelu známou jako autofagozom.
2. Fúze
Autofagozomy se spojují s endozomy a tvoří amfizomy, které jsou pak schopné fúzovat s lysozomy.
3. Degradace
Jakmile dojde ke splynutí s lysozomem, dochází k degradaci, protože hydrolázové enzymy rozkládají materiály původně uzavřené v autofagozomu. Výsledná struktura se nazývá autofagolysozom nebo autolysozom.
4. Znovupoužití
Po úplné degradaci jsou aminokyseliny uvolněny do buněčných tekutin a mohou být znovu použity novými buňkami.
Tyto aminokyseliny jsou využívány v cyklu TCA (také známém jako citrátový cyklus), sérii chemických reakcí, které slouží jako hlavní hnací síla pro buněčné dýchání. NAD+, jeden z našich nejprodávanějších doplňků, hraje klíčovou roli ve většině reakcí cyklu TCA.
Různé typy autofagie
Existují tři typy autofagie, z nichž každý má odlišné vlastnosti:
1. Makroautofagie
To se týká obecného procesu autofagie uvedeného výše.
2. Mikroautofagie
Tento proces také pohlcuje a degraduje různé buněčné struktury, ale nezahrnuje fagofor během sekvestrace. Místo toho lysosom přímo pohlcuje buněčný obsah a rozkládá jej na aminokyseliny pro recyklaci.
3. Chaperonem zprostředkovaná autofagie
Tento selektivní proces cílí na proteiny určené k degradaci, přičemž chaperonové proteiny napomáhají translokaci degradovatelných proteinů podél membrán lysozomů.
Role autofagie v boji proti stárnutí a dlouhověkosti
Autofagie je stresová reakce (vyvolaná hladověním buněk), která omlazuje buňky, činí je energeticky efektivnějšími a odolnějšími vůči poškození. Výzkum naznačuje, že aktivace autofagie potlačuje hromadění věkem spojených buněčných defektů, což výrazně zlepšuje metabolickou účinnost cílených buněk.
Autofagie může také cílit na nefunkční mitochondrie, které produkují škodlivé reaktivní formy kyslíku (ROS), což přispívá k degradaci buněk – proces známý jako mitofagie.
Studie prokázaly, že indukce autofagie prodlužuje životnost myší.
Další výhody autofagie
Kromě anti-agingu hraje autofagie klíčovou roli v prevenci nemocí souvisejících s věkem. Odstraňuje toxické proteiny spojené s neurodegenerativními poruchami, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Autofagie může také zabránit množení nefunkčních buněk a tvorbě základu pro rakovinu tím, že rozkládá poškozené buněčné struktury na aminokyseliny. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu, mnoho lékařských odborníků věří, že autofagie je zásadní pro prevenci a léčbu rakoviny, protože zvyšuje genomovou stabilitu.
Stručně řečeno, autofagie nabízí řadu známých nebo předpokládaných výhod, včetně:
- Regulace mitochondrií v buňkách, zvyšování produkce energie.
- Ochrana imunitního a nervového systému.
- Prevence metabolického stresu.
- Potenciálně chrání před srdečními chorobami a kognitivním úpadkem podporou růstu nových buněk, zejména v mozku a srdci.
- Prevence zánětlivých onemocnění, jako je Crohnova choroba, obnovením střevní výstelky, čímž se zlepšuje trávicí funkce.
- Stabilizace DNA a ochrana našich genů.
- Možná prevence a léčba různých typů rakoviny, protože se věří, že je to nádorový supresor.
- Zpomalení stárnutí omlazením těla novými buňkami bez zvýšení energetických nároků.
Způsoby, jak indukovat autofagii
S ohledem na četné zdravotní přínosy, které přesahují účinky proti stárnutí, se možná ptáte, jak spustit autofagii ve vašem těle. Autofagie je stresová reakce, takže mírný stres, který tělo významně nepoškozuje, může být prospěšný při aktivaci autofagie. Bylo identifikováno několik každodenních opatření, která mohou pomoci vyvolat autofagii:
1. Výživa
Bylo zjištěno, že resveratrol a jeho silnější a biologicky dostupnější příbuzný, pterostilben, indukují autofagii.
Bylo prokázáno, že kurkumin z kurkumy a 6-šogaol ze zázvoru aktivují autofagii.
Bylo zjištěno, že účinná látka ve skořici také spouští autofagii.
Káva a aktivní složka v zeleném čaji byly prokázány jako zvyšující autofagii u myší.
2. Cvičení
Bylo prokázáno, že cvičení indukuje autofagii v periferních svalech a mozkové tkáni u myší. Jiná studie naznačuje, že fyzické cvičení může spustit autofagii v orgánech zapojených do metabolické regulace (např. játra, nadledvinky a štítné žlázy). Takže kromě dalších zdravotních přínosů je kardiovaskulární cvičení vynikajícím způsobem, jak vystavit buňky „zdravému“ stresu a autofagii.
3. Přerušovaný půst a kalorická omezení
Půst má různé výhody, včetně snižování úrovně zánětu, zlepšování funkce mozku a zvyšování sekrece HGH. Tyto výhody mohou být možné, ne přímo díky půstu, ale jako vedlejší účinek autofagie. Studie na myších ukázaly, že autofagii lze vyvolat přerušovaným půstem a kalorickým omezením. Častý krátkodobý půst tak může být životaschopnou metodou boje proti neurologickým onemocněním a růstu rakoviny.
4. Dostatečný spánek
Autofagie je také spuštěna během spánku. Cirkadiánní rytmus, který je přímo spojen s anti-agingem, řídí náš spánkový cyklus a je propojen s autofagií. Studie ukázaly, že nedostatek REM spánku může negativně ovlivnit autofagii v neuronech, což vede ke změněné funkci mozku. Narušení spánku u myších modelů také narušilo přenos jejich autofagických proteinů.
Pochopením výhod autofagie a začleněním těchto praktik do vaší každodenní rutiny můžete podpořit dlouhověkost a dlouhodobé zdraví.
Doplňky na podporu autofagie
Kromě výše uvedených změn životního stylu mohou autophagii podpořit i určité doplňky stravy. Některé z těchto doplňků zahrnují:
1. NAD+ (Nikotinamid adenin dinukleotid)
NAD+ je koenzym, který hraje zásadní roli v mnoha reakcích v TCA (citrátovém) cyklu, sérii chemických reakcí klíčových pro buněčné dýchání. Doplňováním NAD+ můžete pomoci udržet efektivitu TCA cyklu, čímž podpoříte autofagii a podpoříte dlouhověkost.
2. Berberin
Berberin je přírodní sloučenina nacházející se v různých rostlinách, jako jsou zlatobýl, dřišťál a mahónie cesmínolistá. Bylo prokázáno, že aktivuje enzym nazývaný AMP-aktivovaná proteinkináza (AMPK), který hraje klíčovou roli při indukci autofagie.
3. Kvercetin
Quercetin je flavonoid nacházející se v různých druzích ovoce, zeleniny a obilovin. Bylo prokázáno, že má protizánětlivé, antioxidační a protirakovinné vlastnosti. Některé studie naznačují, že quercetin může pomoci indukovat autofagii, což nabízí potenciální přínosy pro dlouhověkost a celkové zdraví.
4. Sulforafan
Sulforafan je sloučenina nacházející se v brukvovité zelenině, jako je brokolice, zelí a kapusta. Bylo prokázáno, že aktivuje NRF2 dráhu, která hraje klíčovou roli v buněčných obranných mechanismech, včetně autofagie.
Závěrem lze říci, že autofagie je nezbytný proces, který přispívá k celkovému zdraví, dlouhověkosti a prevenci nemocí souvisejících s věkem. Přijetím životního stylu, který zahrnuje vyváženou stravu, pravidelné cvičení, přerušovaný půst, dostatečný spánek a používání cílených doplňků, můžete podpořit autofagii a optimalizovat přirozené regenerační procesy vašeho těla.
Reference:
[i] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25654554
[ii] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24079773
[iii] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23939249/
[iv] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4388596/
[v] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25068516
[vi] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1021949816301855
[vii] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6028754/
[viii] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19799425
[ix] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5855773/
[x] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24769862
[xi] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24489859
[xii] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22892563/
[xiii] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3463459/
[xiv] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23755298
[xv] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8719443
[xvi] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27411589/
[xvii] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20534972
[xviii] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3389582/
[xix] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1389945719301522